Dalším právním řádem, se kterým blíže se seznámí této článek, je polské insolvenční právo. Polsko patří k nejdůležitějším partnerům České republiky v rámci celkového zahraničního obchodu. V roce 2019 je Česká republika druhý největší odběratel polského exportu. Rovněž pro Českou republiku patřilo Polsko mezi nejvýznamnější dovozce českého zboží. Díky úzké obchodní i územní vazbě poměrně častým jevem je existence insolvenčních kauz s přeshraničním polsko-českým prvkem.
Cílem tohoto článku je popsat obsah jednotlivých typů kolektivních řízení a osob správců, které označuje za přímo uznatelné evropské právo, aby adresát přímo uznatelného rozhodnutí získal představu o tom, o jaké řízení se jedná, příp. jakou roli má daná osoba insolvenčního správce.
Obecně k právnímu řádu
Od roku 1989 bylo polské insolvenční právo mnohokrát novelizováno. Poslední nejdůležitější změny byly zavedeny zákonem ze dne 15.5.2015. Právní úpravu po těchto změnách tvoří dva základní právní předpisy:
– zákon o úpadku ze dne 28.2.2003 (Prawo upadłościowe)[1] upravující platební neschopnost hospodářských subjektů,
– zákon o restrukturalizaci (Prawo restrukturyzacyjne)[2] ze dne 15.5.2015, který upravuje právní režim narovnání dlužníka se svými věřiteli, jakož i provádění sanačních opatření.
Insolvenční rejstřík je v současné době v Polsku připravován. Měl by být spuštěn do konce roku 2020. Informace, které musí být zveřejněny v dosud nezřízeném insolvenčním rejstříku, jsou zveřejňovány ve věstníku Monitor Sądowy i Gospodarczy na adrese www.imsig.pl. Informace o řízení lze u soudu získat také telefonicky.
Úpadkové řízení (postępowanie upadłościowe)
Úpadkové řízení se svým smyslem shoduje s českým insolvenčním řízením po rozhodnutí o prohlášení konkursu.
Úpadkové řízení může být zahájeno jen proti dlužníkovi, který je v platební neschopnosti (ztráta likvidity) nebo je předlužen. Předlužení je definováno jako stav trvající déle jak 24 měsíců, kdy výše závazků převyšuje hodnotu majetku.
Řízení se zahajuje na návrh dlužníka či jeho obligačního věřitele. Pro dlužníka platí povinnost podat návrh na konkurs do 30 dnů poté, co to odůvodňují poměry dlužníka. Tato povinnost ovšem neplatí pro spotřebitele.
S rozhodnutím o prohlášení úpadku je ustanoven správce (syndyk). Díky oddělení restrukturalizačního řízení finančních obtíží do zvláštního řízení je konkursní správce povinen jen v menším rozsahu učinit sanační opatření. Také v úpadkovém řízení může ale dojít k uzavření smíru (narovnání s věřiteli).
Konkursní správce sestavuje ihned po ustanovení do funkce plán zpeněžení majetku. Pokud se nachází v majetkové podstatě podnik, provozuje jej konkursní správce. Preferovaným způsobem zpeněžení majetku je prodej podniku dlužníka jako celku nebo jeho organizační jednotky. Pokud nedojde k prodeji podniku jako celku nebo jeho organizační složky, musí k takovému kroku být udělen souhlas věřitelského orgánu a, není-li, tak soudu.
Konkursní správce je oprávněn ve lhůtě 3 měsíců ukončit vzájemné, dosud nesplněné smlouvy. Pokud druhá strana požádá správce o rozhodnutí, je pasivita správce vykládána jako odstoupení.
Věřitelé přihlašují své pohledávky do úpadkového řízení v průběhu 30 dnů od rozhodnutí soudu o úpadku. Opožděné přihlášení pohledávky je možné, avšak věřiteli mohou být uloženy náklady za dodatečné vyhotovení seznamu přihlášených pohledávek. Přihláška není zpoplatněna. Během dvou týdnů od zveřejnění seznamu mohou být zápisy v seznamu pohledávek zpochybněny (popření pohledávek).
Připravená likvidace (pre-packaged plan; przygotowana likwidacja)[3]
V novém úpadkovém právu byl zaveden mechanismus připravené likvidace, který byla inspirována anglosaským vzorem. V rámci připravené likvidace může dojít ke zpeněžení závodu či jeho ucelené části součastně s rozhodnutím soudu o úpadku. Prodej probíhá ve dvou částech. Nejprve je třeba podat návrh konkursnímu soudu. K návrhu je třeba přiložit podmínky prodeje, mezi které patří cena a nabyvatel. Již ke dni vydání soudního rozhodnutí může dojít k převodu podniku nebo jeho částí na nabyvatele, což z celého procesu činí velmi atraktivní a rychlý proces.
Restrukturalizační řízení (postępowanie restrukturyzacyjne)
Se zákonem o restrukturalizaci byly zavedeny čtyři typy restrukturalizačních řízení. Všechna řízení jsou určena dlužníkům, kteří jsou podnikatelsky aktivní bez ohledu na jejich právní formu. Pro spotřebitele tato řízení určena nejsou.
Není zavedena povinnost tento typ řízení zahájit. Návrh je oprávněn podat dlužník a u sanačního řízení i věřitel. Volba jednotlivého typu restrukturalizačního řízení závisí na majetkových poměrech a vztazích mezi věřiteli, jakož ekonomické situaci dlužníka.
V restrukturalizačním řízení se nepřihlašují pohledávky. Seznam pohledávek se sestavuje na základě obchodních knih a dokumentů dlužníka. Ve smírčím řízení a sanačním řízení náleží věřitelům právo napadat zápisy v seznamu pohledávek (popírat pohledávky), a to ve lhůtě 2 týdnů od jeho zveřejnění. U ostatních typů řízení nepředstavuje jejich zahájení překážku pro vedení soudního řízení proti dlužníku na uplatnění pohledávky.
Hlavním prostředkem restrukturalizačního řízení je smír (narovnání s věřiteli). Pro obsah smíru nejsou stanovena žádná pravidla, a to ani ohledně minimální výše uspokojení věřitelů.
V řízení o zjištění smíru se odevzdávají písemné hlasy věřitelů. Smír je přijat, jakmile pro něj hlasovala většina věřitelů oprávněných hlasovat, kteří společně představují 2/3 celkové částky pohledávek.
Ve zrychleném smírčím řízení, ve smírčím řízení a v sanačním řízení se koná schůze věřitelů. Věřitelé mohou hlasovat i písemně. Smír je přijat, jakmile pro něj hlasovala většina hlasujících věřitelů, kteří společně představují 2/3 celkové částky pohledávek, která pripadají na hlasující věřitele. Hlasování se musí účastnit minimálně 1/5 věřitelů s právem hlasu. Smír schválený věřiteli bude potvrzen restrukturalizačním soudem. Soud smír neschválí, pokud je protiprávní nebo pokud je zjevné, že nemůže být splněn nebo že je vůči věřitelům, kteří hlasovali proti smíru, znevýhodňující.
Řízení o schvalení smíru (postępowanie o zatwierdzenie układu)[4]
Toto řízení umožňuje uzavření smíru jako výsledek nezávislého sběru hlasů věřitelů dlužníkem bez součinnosti soudu avšak pod dohledem restrukturalizačního poradce (doradca restrukturyzacyjny) s licencí. Restrukturalizační poradce vykonává funkci dohlížitele na smír (nadzorca układu). K úkolu restrukturalizačního poradce se řadí povinnost poskytnout věřitelům informace o bonitě dlužníka, jakož i o šancích na úspěch pro uzavření a provedení smíru.
Role soudu se v tomto typu řízení omezuje zásadně na potvrzení uzavřeného smíru. Toto řízení může být realizováno za předpokladu, že sporné pohledávky nepřevyšují 15% pohledávku oprávněných hlasovat.
Zrychlené smírčí řízení(przyspieszone postępowanie układowe)[5]
Toto řízení dlužníkovi umožňuje uzavřít smír restrukturalizačním soudcem ve zjednodušeném řízení po vyhotovení a povolení seznamu pohledávek. Oproti předchozímu řízení je zde zapojen restrukturalizační soud. Jak již jeho pojmenován napovídá, mělo by se jednat o řízení, které by se mělo vyznačovat rychlostí. Řízen je méně komplikované tak, že vyhotovení a schválení seznamu věřitelů probíhá zjednodušeným způsobem.
Dispoziční oprávnění zůstává dlužníku, který podléhá dohledu správce (nadzorca sądowy). I v tomto řízení platí stejný předpoklad poměru sporných a zjištěných pohledávek jako v řízení pro schválení smíru.
Smírčíové řízení(postępowanie układowe)[6]
Pokud je součet sporných pohledávek věřitelů vyšší jak 15% celkové výše pohledávek, má dlužník k dispozici smírčí řízení. Průběh řízení se podobá zrychlenému vyrovnacímu řízení. Zákon v tomto řízení ovšem stanovuje delší lhůty a ukládá dlužníku i správci další povinnosti.
I v tomto řízení zůstávají dispoziční oprávnění v rukou dlužníka, na kterého dohlíží správce (nadzorca sądowy). Rozdíl oproti předchozím typům řízení spočívá v tom, že v tomto řízení již v předběžné fázi[7] je možné činit zajišťovací opatření, včetně ustanovení předběžného správce.
Sanační řízení(postępowanie sanacyjne)[8]
U tohoto typu řízení není vstupním předpokladem poměr sporných pohledávek k celkovému souhrnu pohledávek. Předpokladem je zde hospodářská situace dlužníkova podniku. V tomto řízení může být provedena celá řada sanačních opatření, která mají za cíl vylepšení hospodářské situace dlužníka a obnovení platební schopnosti, včetně zajišťovacích opatření. Toto řízení v určitém rozsahu odstraňuje ochranná pravidla pracovního práva, jakož i pravidla pro odporovatelnost právním úkonům.
Zahájením tohoto řízení přechází z dlužníka dispoziční oprávnění na správce (zarządca). Existuje však možnost nařízení vlastní správy, která se omezuje na běžný provoz pod dohledem správce.
Stran povinností správce a dlužníka, jakož i lhůty jsou obdobné jako ve smírčímřízení.
Za největší zvláštnost lze bezesporu označit obrácené pořadí provádění restrukturalizačního plánu a hlasování věřitelů, kdy věřitelé hlasují až po realizaci restrukturalizačního plánu.
Oddlužení (umorzenie długów osoby fizycznej)[9]
Podnikatelé, kteří jsou fyzické osoby, společníci osobních společností, kteří za závazky společnosti ručí neomezeně, jakož i partneři polských osobních společností (spółka partnerska) mohou žádat o oddlužení. Dlužník může během 30 dnů po vydání usnesení o prohlášení konkursu podat návrh na splátkový kalendář a zbavení zbytku dluhů. Řízení není určeno pro spotřebitele.
Konkursní soud nepřipustí návrh za stanovených podmínek[10], mezi které zejména patří:
- dlužník neplnil řádně povinnosti v úpadkovém řízení,
- z průběhu řízení lze dovodit, že by dlužník neměl podnikat,
- dlužníku byl v období deseti let před podáním návrhu na konkurs zrušen splátkových kalendář nebo byl zjištěn ve stejném období právní úkon dlužníka ke škodě věřitelů.
V usnesení o splátkovém kalendáři soud stanoví rozsah a období, které nesmí být delší než 36 měsíců, jak má dlužník splátkový kalendář plnit a jak má dojít k osvobození od dluhů. Dlužník může být osvobozen jen od dluhů uvedených v seznamu pohledávek. Pohledávky, které vznikly po prohlášení konkursu, budou uspokojovány ve splátkovém kalendáři, avšak v plné výši. Uspokojování pohledávek probíhá ve splátkách a zásadně poměrně.
Na rozdíl od spotřebitelského konkursu je zde nepřípustné, aby byl dlužník zbaven dluhů bez splátkového kalendáře.
JUDr. Jiří Voda, LL.M.
advokát a insolvenční správce
Aleksandra Krawczyk, LL.M. corp. restruc.
adwokat a doradca restrukturyzacyjny (Wroclaw)
[1] Úplný text Dz.U. 2019 Pos. 243
[2] Úplný text Dz.U. 2019 Pos. 243
[3] Čl. 56a-56h zákona o bankrotu
[4] Čl. 210 a násl. zákona o restrukturalizaci
[5] Čl. 227 a násl. zákona o restrukturalizaci
[6] Čl. 265 a násl. zákona o restrukturalizaci
[7] Jedná se o fázi do rozhodnutí o zjištění existence podmínek platební neschopnosti. V českém vnímá je konec této fáze rovnocený výdaní rozhodnutí o úpadku.
[8] Čl. 265 a násl. zákona o restrukturalizaci
[9] Čl. 369 a násl. zákona o restrukturalizaci
[10] § 369 odst. 3 zákona o bankrotu