Tento článek přiblíží další právní řád, jehož insolvenční právo má přesah na území České republiky díky nařízení č. 2015/848, o insolvenčním řízení (dále jen „Nařízení“). Je jím právní úprava insolvenčního práva Chorvatské republiky.
Právní úprava insolvenčních pravidel Chorvatské republiky je rozprostřena do několika právních předpisů[1]. Základním právním předpisem, který reguluje úpadek je zákon o bankrotu (dále jen „ZB“) z roku 2015[2]. Dále existuje několik právních předpisů, které upravují různé typy speciálních subjektů jako např. banky, pojišťovny[3]. Druhým právním předpisem, který nemíří jen na specifické typy subjektů, je zákon o úpadku spotřebitele[4] (dále jen „ZUS“) z roku 2016.
Předkonkursní řízení – predstečajni postupak
Prvním typem řízení, které je zařazeno do seznamu přímo uznatelných řízení, je předkonkursní řízení. Cílem předkonkursního řízení je zachování dlužníkova závodu a narovnání vztahu s věřiteli.
Předkonkursní řízení může zahájit svým návrhem dlužník nebo věřitel se souhlasem dlužníka dle čl. 25 ZB. Součástí návrhu musí být mimo jiné i restrukturalizační plán. Od podání návrhu může dlužník činit jen platby v rámci běžného provozu. Zákon zavádí výčet určitého okruhu plateb, které již podle své povahy pokládá za úhrady v rámci běžného provozu. Jedná se zejména o vymezené typy pracovněprávních pohledávek. O návrhu musí soud rozhodnutí ve lhůtě 8 dnů. V rozhodnutí soud současně ustanoví i komisaře (povjerenik). Ten má za úkol dohlížet na podnikatelskou činnost dlužníka, činit typické kroky správce jako jsou prověření pochybných transakcí dlužníka, prověření oprávněnosti přihlášených pohledávek atd..
Pohledávky věřitelé uplatňují u příslušné organizační jednotky Finanční agentury (Financijska agencija). Seznam pohledávek vede tato agentura a rovněž vede i seznam sporných nároků, pokud byly vzneseny námitky dle čl. 43 ZB. Námitky jsou následně projednány před soudem. Věřitelé, jejichž pohledávky byly popřeny, se mohou bránit žalobou.
Do 30 dnů po konání přezkumného jednání se koná jednání, na kterém dlužník představí restrukturalizační plán. Následně o něm probíhá hlasování. Je předepsána kvalifikovaná většina všech věřitelů a současně je předepsán i minimální počet hlasů uvnitř skupin. Za určitých podmínek může soud plán zamítnout i přes schválení věřiteli, pokud např. má dojít k zhoršení postavení věřitelů, než by bylo bez restrukturalizace. Jakmile soud plán schválí, má účinky i pro věřitele, kteří pro něj nehlasovali.
Předkonkursní řízení může trvat maximálně 300 dnů od jeho zahájení. Dodatečné prodloužení je možné o 60 dnů dle čl. 63 ZB.
Konkursní řízení – stečajni postupak
Konkursní řízení má za cíl shodně jako v českém právu zpeněžení majetku dlužníka a poměrné uspokojení věřitelů z příjmů ze zpeněžení. Konkursní řízení může zahájit svým návrhem dlužník nebo i věřitel (čl. 109 ZB). Předpokladem pro vedení konkursního řízení je, že zde existuje důvod pro jeho vedení. V českém vnímání tedy stav úpadku, který je v čl. 5 a násl. ZB definován jako platební neschopnost nebo předlužení.
Návrh může rovněž podat i Finanční agentura dle čl. 110 ZB, která je specifickým platebním institutem chorvatského práva. Finanční agentura vede rovněž rejstřík platebních závazků. Pokud má dlužník nezaplacený dluh v rejstříku po zákonem stanovenou dobu 120 dnů je to důvod pro podání návrhu ze strany Finanční agentury.
Fyzické osoby jednající za dlužníka jsou povinny podat návrh nejpozději do 21 poté, co je dán stav úpadku dlužníka. Jinak se vystavují odpovědnosti vůči věřitelům dle čl. 110 odst. 2 ZB.
Po podání návrhu může soud nařídit přípravné řízení, ve kterém bude posouzena důvodnost návrhu (čl. 115 ZB). V přípravném řízení může soud ustanovit i předběžného insolvenčního správce (privremeni stečajni upravitelj).
Zveřejněním rozhodnutí o zahájení konkursního řízení na elektronické úřední desce soudu nastávají účinky zahájení konkursního řízení (čl. 159 ZB). Tímto rozhodnutím je dle čl. 85 ZB rovněž jmenován i insolvenční správce (stečajni upravitelj). Dispoziční oprávnění přechází na insolvenčního správce, ledaže byla nařízena osobní správa (osobna uprava) dle čl. 356 ZB. V takovém případě zůstávají dispoziční oprávnění v rukách dlužníka pod dohledem správce (stečajni povjerenik).
Insolvenční správce vede seznam věřitelů a provádí zpeněžení majetku dlužníka. Pro své významné kroky si insolvenční správce musí dle čl. 230 opatřit souhlas rady věřitelů. Není-li ustavena, vykonává činnost soud. Insolvenční správce podléhá dohledu soudu i věřitelů, ať již na schůzi věřitelů nebo v radě věřitelů.
Po zpeněžení veškerého majetku, může dojít ke konečnému rozvrhu, jak vyplývá z čl. 282 ZB.
Konkursní řízení spotřebitelů – stečaj potrošača
Toto řízení je určeno spotřebitelům, kteří nejsou schopni dostát svým peněžitým závazkům.
Řízení může zahájit pouze spotřebitel. Před zahájením soudního řízení se může dlužník pokusit dosáhnout dohody s věřiteli mimo soudní řízení. Tato procedura probíhá před mediátorem, kterým může být pracovník Finanční agentury nebo jiná osoba, která má k této činnosti oprávnění. Řízení může být zahájeno na žádost dlužníka nebo kteréhokoliv věřitele. Dlužník musí sestavit plán pro splnění dluhů. Při dosažení dohody s věřiteli má plán závaznost jen pro věřitele, kteří se této procedury účastnili.
Návrh na zahájení konkursního řízení může podat pouze spotřebitel. Před vydáním rozhodnutí o zahájení konkursu se soud pokusí na přípravném slyšení dosáhnout dohody s věřiteli na základě plánu spotřebitele. Věřitelé mají možnost podat námitky proti plánu ve lhůtě do 30 dnů od oznámení výzvy k přípravnému slyšení dle čl. 50 ZUS. Pasivita je vykládána jako jejich souhlas.
Nebude-li dosaženo dohody s věřiteli, soud zahájí svým rozhodnutím konkursní řízení. Současně ustanoví i komisaře (povjerenik). Úkolem komisaře je zpeněžení dlužníkova majetku a distribuce prostředků mezi věřitele. Po skončení řízení soud stanoví lhůtu pro kontrolu dobrého chování dlužníka. Ta bude stanovena v intervalu 1 až 5 let dle čl. 69 ZUS. Během lhůty kontroly dobrého chování dlužníka, musí dlužník plnit celou řadu povinností. Mezi ně patří například povinnost poskytovat soudu i komisaři potřebné informace, neposkytovat žádnému věřiteli zvláštní výhodu, polovinu zděděného majetku vydat dle čl. 73 ZUS. Pokud dlužník dostojí všem svým povinnostem, soud jej zbaví zbytku dluhů.
JUDr. Jiří Voda, LL.M.,
advokát a insolvenční správce
a
Mateja Felčar
paralegal v AK Voda s.r.o.
[1] Garašićin Münchener Kommentar zur Insolvenzordnung, 3. Auflage 2016, Kroatien, Rn. 3-6
[2] Stečajni zakon (NN 71/15, 104/17)
[3] Např. zakon o kreditnim institucijama (NN 159/13)
[4] Zakon o stečaju potrošača (NN 100/15, 67/180)